Z Buřan přes Bratrouchov, Stromkovice a Rezek - 15. 6. 2022

Maminka měla dnes v Jablonci nad Jizerou sraz se spolužáky ze základní školy. A vymyslela, že ji tam dovezu a dám si výlet a pak ji vezmu domů. Musel jsem uznat, že to byl dobrý nápad. Okruh z Buřan, kde jsem nechal auto před domem, kde bydlela moje prateta, přes Bratrouchov a Stromkovice na Rezek. Cestou lítost z chalup, které se rozpadají. Radost z těch, které jsou nové a do krajiny zapadají. Kýchavice Lobelova, prudce jedovatá, ale krásná, u chalupy uprostřed lesa… Z Rezku přes Trejborec, kde bydlela Pavlínka, sestra mé babičky Amálky, s Františkem a trávili všechen čas v líbánkách („Polib mi prdel, dědku…“), nebo pitím rumu či pečením sejkor pro návštěvy. A já jim v zimě na běžkách nosil „forotu“. Nostalgie… Pak bývalý hostinec U Mikšů (příště prověřím, jestli orchestrion, u kterého tancovala moje babička, je ještě na sále… Barák z jedné strany jak ho znali moji předci, z druhé v novém kabátě… Bývalá bratrouchovská sokolovna, pak Hotel Omega, dnes prázdno, vedle hotel U nás, kde byly dříve jen nějaké kabinky a chaty... Koně na začátku, koně na konci. Horské kvítí, hromady kamení, jaké zakládal uprostřed polí můj děda… Vzpomínky, krása… Fotky jsou zde. M. Porš