Hrad Radyně, Rotunda sv. Petra a Pavla ve Starém Plzenci - 28. 6. 2020

Radyně je kopec (569 m n. m.) mezi Plzní a Starým Plzencem v západních Čechách. Na jeho vrcholku se nachází stejnojmenná hradní zřícenina.

Radyně (též Karlskrone, Karlshut, Kugelweit, dříve též Radina) je hradní zřícenina, která stojí na buližníkovém vrchu Radyně (569 m n. m.) mezi Plzní a Starým Plzencem v západních Čechách. Královský hrad byl postaven před rokem 1361 během vlády Karla IV. Původní německé jméno Karlskrone (Karlova koruna) se neujalo, a hrad byl již krátce po svém založení nazýván podle kopce na němž stojí. Hrad je přístupný veřejnosti.

Hrad byl postaven v letech 1356–1361 zřejmě podle plánu Michala Parléře a podle svého stavitele, krále Karla IV. byl pojmenován Karlskrone, tento název se však příliš neujal a hrad byl nazýván podle stejnojmenného vrchu, na němž stojí.

Hrad měl především zajišťovat bezpečnost obchodní stezky z Prahy do Řezna a Norimberka, hradní pan však byl nadán také právem hrdelním. Prvním purkrabím byl snad Zdislav Chlup.

Během staletí hrad mnohokrát změnil svého majitele. V roce 1920 ho od Adolfa Arnošta z Valdštejna koupil Starý Plzenec a do roku 1928 proběhla velká oprava hradu.

Počátkem 50. let 20. století se stal hrad majetkem státu a následně byl na hradní čtverhranné věži vybudován převaděč televizního signálu. V 70. letech 20. století proběhla další rozsáhlá opravu hradu a pod hradem byla vybudována restaurace s parkovištěm. Od 90. let je hrad opět majetkem města Starý Plzenec.

Přehled majitelů:

•             1356–1536 čeští králové, případně královská komora (asi v roce 1356 hrad založen Karlem IV., 1361 první zmínka, hrad často zastavován)

•             1496–1561 Šternberkové (po určitou dobu jen v zástavě, připojeno k panství Zelená Hora, na hradě nesídlili, za nich hrad vyhořel, 1558 se uvádí jako pustý)

•             1561–1710 Kokořovci z Kokořova (opuštěný hrad připojen k panství Šťáhlavy)

•             1710–1816 Černínové z Chudenic

•             1816–1920 Valdštejnové (opravena věž a v ní jeden pokoj, zničeno požárem v roce 1886)

•             od roku 1920 město Starý Plzenec

Současný stav:

Z někdejšího královského hradu dnes stojí obvodové zdi paláce s oběma věžemi. Hranolová věž je zastřešena a byla upravena na rozhlednu. Je na ní umístěn vysílač Českých radiokomunikací. Z ostatních částí hradu se dochovaly dvě hluboké cisterny, základy hradeb a hluboký příkop.

V zastřešené, 22 metrů vysoké věži se 114 schody, je na několika patrech expozice věnovaná historii hradu s dobovými předměty a modelem původní podoby hradu.

O založení hradu se dochovala pověst o mladíkovi s oslíma ušima, kozí bradkou a kančími kly, jménem Radouš, či Raden. Ten utekl před lidmi do lesu, kde nalezl kouzelnou knihu, s jejíž pomocí vystavěl pevný hrad, který pojmenoval po sobě a stal se pánem v širém okolí. Měl postupně několik žen, z nichž každá mu porodila syna podobně zohaveného jako on sám. Všechny své ženy i s dětmi zabil. Jednoho dne přišla bouřka a Radena zabil blesk a hrad se zhroutil. Od té doby straší jeho duše na hradě. 

Konec citace z Wikipedie.

Proti všem našim dosavadním výletům byl tento trochu pohodlný. Autem téměř až na hrad. Na hradě samotném, který je dominantou kraje a velice rád bych ho viděl nasvícený v noci, mi vadili trochu antény na věži. Pokud to ale znamená, že obec dostává od Českých radiokomunikací prostředky na údržbu hradu, tak jim to prominu.  Užijí si zde i děti. Strašidla ve věži jsou působivá.

Z hradu jsme to měli kousek ke kamarádovi, s kterým jsem trávil všechny prázdniny na Proseči. Poradil, že bychom neměli vynechat místní rotundu. Opět to byl nenáročný výstup, ale vedro bylo neskutečné…

Rotunda svatého Petra a Pavla ve Starém Plzenci je jednou z nejstarších dochovaných církevních památek v České republice. Společně s areálem hradiště Hůrka je od roku 1978 chráněna jako národní kulturní památka České republiky.

Historie:

Rotunda byla postavena v západním předhradí raně středověkého hradiště poprvé zmiňovaného již v roce 976, které bylo hlavním opěrným bodem českých knížat v západních Čechách a až do konce 13. století neslo název Plzeň. Období výstavby rotundy bývá obvykle kladeno na konec 10. století, ale novější výzkumy ukazují, že mohla být postavena později. Po přenesení centra z hradiště do nové Plzně ztratila lokalita význam a stavba začala časem chátrat, až se dokonce v 15. století zřítila. V následujícím století byla sice obnovena,[4] ale opravdové rekonstrukce se dočkala až ve 20. století. Uvnitř rotundy jsou vystaveny kopie archeologických nálezů.

Konec citace z Wikipedie.

Zde jsme měli štěstí, právě se tu konala poutní mše svatá. Vzhledem k našemu plánu navštívit cestou ještě další zajímavosti jsme odešli před jejím skončením. Ale jen vstoupit do rotundy, nasát atmosféru, vnímat ducha toho místa, bylo velice působivé.

Fotografie naleznete zde.

…………….

M. Porš